Po delší době srdečně zdravím vás všechny, kterým je tento blog milý. Uplynulých pár měsíců bylo velmi těžké si najít chvilku času, abych napsal něco zajímavého. Strávil jsem je prací s šamany a rodinami indiánů kichwa (kičua), kteří žijí v horní Amazonii kolem řeky Napo. Přichází tu spousta lidí, kteří v této nelehké době hledají přátelskou radu a pomoc u královny rostlin Ayahuascy. Svůj čas jsem věnoval tomu, abych jim pomohl zajistit dobré podmínky, za jakých se mohou s rostlinou setkat. Sám jsem se také věnoval práci s Ayahuascou a dalšími rostlinami pod vedením svých učitelů.

Zjistil jsem, že již dále není možné nesklonit se v úctě před dědečkem tabáčkem, který je obrovským učitelem a léčivou rostlinou zároveň. Čím více tuto rostlinu znám, tím větší respekt ve mě vzbuzuje. Tabák (Nicotiana Rustica, zde runa tabaco, kečuánsky někdy kroba nebo shayri, v Peru mapacho) je vyráběn tradičním způsobem, většinou samotnými šamany. Kolem přípravy jsou mnohá tabu a celý proces je považovaný za posvátný.

Rostliny se zasadí na vhodném místě a šaman se o ně pak stará jako o své děti – ručně z nich obírá veškerý hmyz, který by si chtěl pochutnat na jeho listech. Žádná chemie se samozřejmě nepoužívá. Poté, co se listy sklidí, se postupně rolují do tvaru tlustého kmínku. Aby byl tabák ještě silnější, můžou se listy napustit tabákovou tekutinou, případně se přidá i pálenka, která kmínku pomáhá udržet si svou sílu. Takovýto kmínek se poté omotá špagátem z přírodního materiálu a pověsí se nad oheň, kde postupně „dozrává.

S takto připraveným tabákem by se mělo zacházet s úctou. Není dobré k němu čichat, což ho připravuje o jeho sílu. Přechovává se zavěšený nad ohništěm. Když trošku potřebujete, odmotáte kousek špagátu a uříznete tenké proužky – tabák má uvnitř temnou barvu, je vlhký a silně voní.

Tabák lze kouřit tak, že se vezmou odumírající zahnědlé listy banánovníku platano (velké banány, které se vaří zelené) a vytvoří se „papír“ pro cigarety, do kterého se tabák zabalí – vytvořit ideální přírodní „doutník“ vyžaduje um. Tabák se potom kouří při ceremoniích – pomáhá vytvářet ochranu, násobí záměr, přitahuje duchy, spojuje s rostlinami.

Tabák se také pije (ústy, či skrz nos) při procesu učení se na šamana. Jeden z šamanů, kterého jsem tu v Napo navštívil, prý při svém výcviku vypil 20 tabákových špalků. Nařezaný tabák se nechá ve vodě, ta se zbarví tak, že je temná jako káva. Večer se tabák vypije, aby přivodil silný stav změněného vědomí, při kterém může mít člověk velmi silné vize podobné snům, ve kterých k němu hovoří duchové přírody – hor, lesů, kamenů, zvířat a řek. Pomáhá také čistit tělo a duši, pokud je v ní něco špatného. Tabák nám byl dán stejně jako Ayahuasca proto, aby pomáhal těm, kteří usilují o to mít lepší kontakt s přírodou a jejími duchy, hovořit s nebesy a být blíže síle, která nás stvořila. Neznáte li však správné dávkování, neobdrželi jste nejdříve přípravu u některého z šamanů, můžete na následky předávkování nikotinem také zemřít.

Jako léčivá rostlina má tabák nesmírně mnoho využití, která není lehké vyjmenovat. Je to purgativní rostlina, která má mocné léčivé účinky, pokud se vypije (na problémy s žaludkem, střevy). Také se přikládá na kůži, častokrát spolu s dalšími rostlinami, v případě vnějších onemocnění (vyrážky, ekzémy, bodnutí). Může pomoci očistit tělo, duši i mysl, v případě, pokud máte v sobě negativní energie, nebo když trpíte závislostí, zbavíte se všeho, co vám nedělá dobře (jde to horem).

V neposlední řadě se tabák tradičně používá indiány kičua jako lék pro zlobivé děti. Tabáková tekutina se jim dá pít skrz nos, když vůbec neposlouchají, pořád jen zlobí a otravují a snad by i svou matičku uhodily pěstičkou. Po vypití tabáku jsou mnohem klidnější a jen zmínka o tabáku je v budoucnu učiní poslušné 🙂

Můj dobrý přítel a šaman Don Fidel Andy tabák používá od dětství a pomáhal mu v jeho lékařské praxi zřít jakou nemocí pacient trpí a jakými rostlinami je ji třeba léčit. V tabákovém opojení také vidí duchy přírody, kteří berou podobu žen, mužů, zvířat. Každé místo na Zemi je obýváno a „vlastněno“ mnohými entitami (kdo by si nevzpomněl třeba na vodníka, rusalku či ptáka ohniváka z naší slovanské mytologie). Na zvlášť posvátných silových místech lze tyto entity spatřit snáze.

Tabák má tolik využití, že není divu, že ho mnozí šamani považují za mocnější, než je Ayahuasca. Já osobně si myslím, že pokud je Ayahuasca královnou rostlin, tabák je králem. Bohužel jsme si zvykli ho zneužívat, vyrábět z něco chemikáliemi napuštěné cigarety (které, alespoň pro mě, po práci se silným tabákem z Ekvádoru, nemají žádnou sílu) a kouříme je jen tak bez rozmyslu, a navíc do plic. Nemoci nezpůsobuje tabák, ale jeho nesprávné použití a nebezpečné chemikálie, kterými je napuštěn.

Naproti tomu, u severoamerických indiánů je ten, kdo je nositelem dýmky, tou nejrespektovanější osobou, a tabák se kouří jen při rituálech, které mají přísná pravidla a tabu. U indiánů Kichwa jsem nic tak přísného neviděl, pořád je jejich přístup k této rostlině naprosto jiný, mnohem čistější a zdravější. Možná se budete divit, ale po probdělé noci strávené pitím tabáku jste ráno jako rybičky a máte chuť pracovat na zahradě 🙂

Abych to ale příliš neidealizoval, práce s tabákem je velmi náročná, mnohokrát je vám po požití velmi, velmi zle, to než se dostatečně očistíte a zvyknete si. Teprve potom jste schopni vidět jasnější vize. Není to rostlina, se kterou se v případě pití pracuje bez vedení – v extrémním případě by to mohlo skončit smrtí. Jeden z mých známých se v tabákovém snu dostal až k „vědoucím“. Měli na sobě bílá roucha a dali mu na výběr, že se může vrátit zpět do světa lidí, nebo už u nich zůstat.

Tabáková tekutina je hořká a štípe, ale duše tabáku je sladká a lidem nápomocná. Je to jedna z nejmocnějších rostlin Amazonie, kterou jsem nemohl na tomto blogu nezmínit. Pokud máte s tabákem také zkušenosti, neváhejte se s nimi podělit v komentářích. Ať jste zdrávi.